Jak moc vás musel režisér přemlouvat, abyste sundala horní díl plavek ve filmu Účastníci zájezdu?

Řekli mi to hned na castingu, takže jsem věděla, do čeho jdu, a s nahou scénou počítala. Když na to ale při natáčení v Itálii mělo dojít, tak mi do smíchu nebylo."

V muzikálu Obraz Doriana Graye se také objevujete do půl těla nahá. Vypadá to, že vás tyto role provázejí...

"Vypadá to tak... Ale i když mám v jedné muzikálové scéně na sobě jen kalhotky a port, jsem celá opatlaná bílou barvou. Jsem totiž mrtvá a navíc, přes celé pódium je natažené promítací plátno, takže tak nahá tam zase nejsem." (směje se)

Vidět je i tak dost...

"V Dorianovi jsem si už celkem zvykla. Ani před kolegy se tolik nestydím jako na začátku, kdy se mi moc svlékat nechtělo."

To se musejí nápadníci jen hrnout, ne?

Budete se divit, ale nehrnou. Po Dorianovi nejsou před divadlem zástupy, a když byla premiéra Účastníků, tak mě v kině nikdo nepoznal. Nechala jsem si dorůst ofinu a to udělá divy..."

Jak jste se na promítání cítila?

"Hrozně, myslela jsem, že zalezu pod sedačku, když jsem se tam viděla."

Díváte se zpětně na to, co jste natočila?

"Jo, ale jen kvůli tomu, abych našla chyby, není v tom 'samožérství'."

V poslední době se hodně mluvilo o vašem vztahu s Lukášem Kantorem ze skupiny All X. Jste spolu?

"Jak to přišlo, tak to odešlo. Občas si zavoláme, ale jsme už jen kamarádi."

Je někdo nový po vašem boku?

"Jsem v jednom kole - z divadla na natáčení, takže na vztah není moc času. Ale nebráním se mu!"

Jaký muž má u vás šanci?

"Všichni tvrdí, že na vzhledu nezáleží, ale to je nesmysl! Vždycky si toho druhého vyhlédnete, protože se vám fyzicky líbí. Duši objevíte až později. Mám ale ráda inteligentní muže."

A kdyby mu vadily scény, ve kterých se odhalujete, odmítla byste je?

"To ne, asi bych mu řekla, ať se na to nedívá. Je to holt moje práce. A kdyby mu to i přesto vadilo, pak bysme se zřejmě museli rozloučit."

Svléknete se i v sitcomu Comeback, kde momentálně hrajete?

"Ne. Nebo o tom zatím nevím."

Tvrdila jste, že seriály jsou jen obyčejnou továrnou. Proč jste se tedy po Světlech pasáže pustila už do druhého seriálu?

"Trochu té pokory už jsem stačila nasbírat, takže jsem změnila názor. Comeback je ale něco jiného než nekonečný seriál. A co si budeme nalhávat, složenky se platit musí. Vynahrazuju si to v divadle, tam jsem ta nezávislá herečka." (směje se)

V sitcomu jste za šestnáctiletou puberťačku Ivu, která vyrůstá bez matky a stará se o domácnost. Dovedete si to představit ve skutečnosti?

"Zvládnout bych to musela. Naučila bych se vařit, to totiž neumím, jen peču, což mě hrozně baví. Občas zásobuju i své kolegy v divadelní šatně. Ale upřímně, raději si takovou situaci nepředstavovat. Nechtěla bych ji zažít."

Zažila jste něco jiného. Vyrůstala jste jen s matkou bez otce. V čem vás to ovlivnilo?

"Jsem víc samostatnější. Což se mi hodilo, když jsem v patnácti odešla z Plzně na konzervatoř do Prahy. Bydlela jsem na intru a užívala si svobody."

Vysedávala s kamarády po hospodách a vedla bohémský život?

"Jasně. Když jste na konzervatoři, je to samozřejmost, ale to už mám taky za sebou. Teď jsem ráda, když jsem doma sama, v klidu maluju, vyřezávám jen tak pro radost nebo spím. Taky jezdím za rodinou do Plzně - tam mám pět nevlastních sourozenců. Nejmladšímu jsou tři, nejstarší patnáct. Je fajn mít velkou rodinu."

Odkud pocházíte? Vaše příjmení nezní česky...

"Prarodiče pocházeli z Německa. Němčinu ale nemusím, takže ji neumím. Jazyky mám ovšem ráda, chodila jsem do jazykovky a taky pomáhá samostudium. Je dobré mít zálohu. Herectví je ošidná věc v téhle uspěchané době."

Pamatujete si na svůj první honorář?

"Točila jsem reklamu na jogurt, byl to děs! Natáčelo se dvanáct hodin a v televizi byl záběr asi dvacet vteřin. Ke konci už jsem ten jogurt plivala do koše a dlouho žádný nechtěla vidět."

Co jste si za peníze z reklamy pořídila?

"Předali mi obálku v parku na Karláku, neměla jsem tehdy ani účet v bance, a koupila si počítač."

A teď, za co utrácíte nejvíc?

"Za malířské potřeby a taky za dřevo na vyřezávání."

Kolik utratíte za oblečení?

"Moc ne, já nakupuju v sekáčích. Nevěřila byste, kolik skvostů se tam najde!" (směje se)

Nevadí vám, že ten skvost někdo před vámi nosil?

"To se vypere! Ale jasně, že si nekoupím hubertus po dědečkovi z Nuslí. Pokud víte, kam jít, dost dobře a levně se oháknete."

Vaše tvář začíná být stále více známnější. Využíváte popularitu ve svůj prospěch?

"Vůbec, ale počkejte, zrovna minulý týden jsem špatně zaparkovala, protože jsem pospíchala na představení do divadla. Po příchodu k autu jsem zjistila, že mám botičku. Když přijeli policajti, pokutu mi odpustili a botičku sundali."

Chtěli podpis?

"To ne, ale prý se mám na ně z televize hezky usmát. Tímto mockrát děkuji pražské městské policii."

Třeba si mysleli, že vidí dvojnici slavné americké herečky Angeliny Jolie. Už vám někdo řekl, že jste jí podobná?

"Já si to říkám, když vidím její film. Pak se prohlížím v zrcadle! To budou ty rty. (směje se) Nejste první, kdo ji zmínil. Jedna fotografka mi řekla, že si vždycky přála nafotit Angelinu. Když jsem k ní přišla do ateliéru, prý se jí to splnilo. Musím ještě dotáhnout pár hereckých detailů a jsme s Angelinou k nerozeznání."

Jak moc hrajete i v životě?

"Podle kamarádů občas. Když sedíme v hospodě a objednávám pití, tak mě okřikují, ať tu herečku schovám. Nemůžu za to, to už je nemoc z povolání."